Listopad 2006

Anketa 1

27. listopadu 2006 v 17:28 | Pan BLB |  anketa
Anketa


Michael Schumacher:bůh F1

26. listopadu 2006 v 17:00 | Pan BLB

Michael Schumacher: bůh F1

Nikde nekončící cílevědomost, nejvyšší ambice, neuvěřitelná touha po vítězství a německá píle. Prostě Michael Schumacher.
Fenomén jménem Michael Schumacher opustil startovní rošt seriálu Formule 1, po neuvěřitelných šestnácti letech, sedmi titulech a 91 vítězstvích. Spasitel a symbol stáje Ferrari, bůh Tifosi a nejnenáviděnější soupeř těch, co se s touto legendou potkali na trati. Překonal všechny rekordy, figuruje na prvních místech všech možných statistik tohoto sportu a zanechal po sobě neskutečně prázdné místo.Jeho cesta skrz úspěchy, přes větší úspěchy až k úspěchům největším nebyla vůbec jednoduchá, jak se může zdát, nebyla ani snadná a už vůbec ne přímočará. Tento jezdec s nesporným talentem se propracoval na výsluní vlastní pílí, nikdy nebyl ve stínu, nikdy na nic nečekal, vždy věděl co chce a za tím si šel. Ano, díky této buldočí, soutěživé a cílevědomé povaze si získal mnoho příznivců stejně jako odpůrců a do jejich pamětí vryl velmi kontroverzní závodní momenty, ale nikde na světě nenajdete nikoho, kdo by nemluvil o tomto člověku a jezdci s patřičnou úctou. Perličkou pak může být, že v soukromí je Michael právě pravým opakem - skromným člověkem a vzornou hlavou rodiny.
Jako každý jezdec prošel jednotlivými stupínky přes motokáry, formule Ford, formule 3 až roku 1991 do kolotoče Formule 1, kde se ihned zařadil do pravidelné první desítky. Během prvních dvou let u Benettonu kolem něj vznikl tým lidí, kteří jej následně doprovázeli po celou jeho kariéru. Právě ti, co společně s Michaelem později pozvedli Ferrari, dostali na výsluní stáj Benetton. Jejich společné úsilí vyústilo v zisk dvou titulů mistra světa pro Michaela (1994, 1995)… A pak přišel přestup do v krizi se zmítající italské stáje Ferrari. Tou dobou mohla být stáj hrdá maximálně tak na svůj název, nefungovalo nic. Během prvního roku (1996) systematicky přebudovali celé fungování týmu, stavbu vozu i tým lidí kolem Michaela a ten se mohl vydat na další veleúspěšnou etapu závodní kariéry. Ještě v letech 1997 a 1998 nebyl výkon Ferrari dostatečný na zisk titulů mistra světa, ale byl to právě on, kdo jako jediný stačil tempu Williamsů a následně McLarenů, a díky jemu byly šampionáty atraktivní. Pak přišel rok 1999, dobře rozjetá sezóna končí pro Michaela v půlce, na okruhu Silverstone, kde si při nehodě zlomí nohu…
Návrat krále v sezóně 2000 je fámozní a na spojení Michael Schumacher - Ferrari nestačí nikdo. Tato dominance pokračuje rok co rok a vrcholí v roce 2004 ziskem pátého titulu během uplynulých pěti letech. Michael stále prahne po dalších a dalších vítězstvích, stále je tím stejným bojovníkem, ale u Ferrari nastávají těžší časy kdy se jezdci potýkají se spolehlivostí vozu. Přitom právě na tomto aspektu stavěl tým z Maranella své úspěchy, díky této vlastnosti jejich vozů získali s Michaelem tolik titulů mistrů světa. Sezóna 2005 je utrpením, Michael odstupuje ze sedmi závodů z devatenácti a dosahuje pouze jednoho vítězství. Dalším návratem má být rok 2006, celý tým se upíná k nové sezóně, ale opět stejné problémy. Přesto v půlce sezóny již odepisovaný Michael dotahuje propastnou bodovou ztrátu na Fernanda Alonsa, dokonce srovnává bodové zisky na 116 ku 116 a v posledních dvou závodech je značně lepším jezdcem. Přesto osmý titul nezíská, a to opět kvůli technickým potížím Ferrari… I přes hořkost této porážky Michael odchází z Formule 1 jako král, v posledních závodech předvádí stále své neochvějné umění a cit pro jízdu stejně jako technické schopnosti a ukazuje, že je právoplatným držitelem sedmi individuálních titulů mistra světa Formule 1.
Na závěr jen snad připomeňme jeho poslední závod, jeho výkon na brazilském okruhu Interlagos budiž nejvýstižnější vizitkou… Michael dominuje kvalifikačním blokům, ale v závěru je kvůli poruše odkázán startovat z desátého místa. Po nedělním zahřívacím kole se na startovním roštu srovnává na 20 tisíc koňských sil trhajících asfalt po zhasnutí červených světel, Michael zkouší předjet vozy BMW, ale je vidět že nechce riskovat. Během několika úvodních kol se dostává neuvěřitelnými předjížděcími manévry na páté místo, při posledním předjetí však dochází k poškození pneumatiky, zvládá dvojnásobný smyk a pomalu přiváží své Ferrari do boxů. Na dvacátém místě a s minutovou ztrátou na pozdějšího vítěze pro něj začíná závod znovu. Bojuje o každou pozici, fanoušci žasnou, Michael se probojovává na bodované pozice už v půlce závodu. Následuje zastávka v boxech a další stíhací jízda, jedno nejrychlejší kolo střídá druhé. Soupeři jsou o vteřinu až dvě pomalejší. Nikdo mu nedokáže vzdorovat, jezdci před ním marně kličkují, někteří chybují jak spatří rudé Ferrari ve zpětném zrcátku a nebo frustrovaně buší do volantu když ztratí svou pozici. Nakonec Michael protíná cílovou pásku na finálním čtvrtém místě se ztrátou pouhých 24 sekund. Je hrdinou dne a pro mnohé nezapomenutelným hrdinou celé Formule 1.
Michael při pracovní projížďce na kole po trati, všimněte si kamery zamířené na povrch vozovky.
Michael při pracovní projížďce na kole po trati, všimněte si kamery zamířené na povrch vozovky.
Michael s Davidem Beckamem při charitativním fotbalovém utkání. Mimochodem, Schumacherův sport číslo dvě.
Michael s Davidem Beckamem při charitativním fotbalovém utkání. Mimochodem, Schumacherův sport číslo dvě.
Pracovní gesto každého jezdce:
Pracovní gesto každého jezdce: "Start the engine." - pokyn pro mechaniky k nastartování vozu.
Neodmyslitelná činnost: věčné a všudypřítomné podávání autogramů.
Neodmyslitelná činnost: věčné a všudypřítomné podávání autogramů.
Michael Schumacher při pestré zimní přípravě.
Michael Schumacher při pestré zimní přípravě.
Manželé Schumacherovi při oblíbeném lyžování, pravidelně se objevují v lednu s týmem Ferrari v italském středisku Madonna di Campiglio.
Manželé Schumacherovi při oblíbeném lyžování, pravidelně se objevují v lednu s týmem Ferrari v italském středisku Madonna di Campiglio.
Michael se svou ženou Corinnou na svatebním snímku.
Michael se svou ženou Corinnou na svatebním snímku.
Jean Todt, Michael Schumacher a šéfmechanik při rozhovoru o závodním víkendu.
Jean Todt, Michael Schumacher a šéfmechanik při rozhovoru o závodním víkendu.
zdroj:dreamlife.cz

Schumacher si na začátku prosince znovu zazávodí

23. listopadu 2006 v 14:08 | Pan BLB |  články
Michael Schumacher se alespoň na den vrátí ke svým závodnickým začátkům. Ve svém rodišti Kerpenu pojede druhého a třetího prosince na své vlastní dráze čtyřiadvacetihodinový závod na motokárách. Bude to poprvé, co se Schumi od konce kariéry objeví doma.
Do závodu nastoupí 18 týmů. Mimo Schumacherových přátel se ho zúčastní bývalý jezdec formule 1 Timo Glock, který by měl tento měsíc testovat pro tým BMW, a mistr série DTM Bernd Schneider

Michael Schumacher se stal sedmkrát mistrem světa a je v tomto ohledu nejúspěšnějším jezdcem všech dob. Vidí ho také tak někteří z jeho bývalých kolegů?

18. listopadu 2006 v 18:14 | Pan BLB |  články
NovinkyMichael Schumacher se stal sedmkrát mistrem světa a je v tomto ohledu nejúspěšnějším jezdcem všech dob. Vidí ho také tak někteří z jeho bývalých kolegů? Michael Schumacher se stal sedmkrát mistrem světa a je v tomto ohledu nejúspěšnějším jezdcem všech dob. Vidí ho také tak někteří z jeho bývalých kolegů?
Nelson Piquet
Michael Schumacher debutoval ve formuli 1 při GP Belgie 1991. Překvapil v kvalifikaci, ale ve vlastním závodě musel z Jordanu vystoupit již po 800 metrech. Dojem ovšem zanechal a od příštího závodu už seděl v kokpitu Benettonu vedle trojnásobného mistra světa Nelsona Piqueta. V následující sezóně už byl německý mladík u Benettonu týmovou jedničkou a brazilský šampión putoval do závodnické penze.
Dnes 54letý Piquet vzpomíná, jak si vedle mladého Michaela Schumachera uvědomil, že přichází nová generace, která chce být rychlejší a stále hladovější po úspěchu. A to i za cenu vyššího rizika, které on už podstupovat nemínil. Cesta, na níž se Michael Schumacher ve fomuli 1 vydal, ho ale nakonec nadchla: "Michael měl perfektní kariéru. Jeho touha po vítězství byla enormní. Tomu všechno podřídil. Samozřejmě že přitom čas od času chyboval. Nakonec, vždyť i on je pouhý člověk."
Martin Brundle
Martin Brundle se týmovým kolegou Michaela Schumachera stal v roce 1992. Když ho rok před tím poprvé spatřil v závodním monopostu F1, netušil, že má před sebou budoucího sedminásobného mistra světa. Brundlea nejvíce na německém jezdci fascinovala jeho svědomitá tělesná příprava a stále pěstěná kondice. Mnozí jezdci si význam fyzické zdatnosti neuvědomovali, ta se ale stávala nezbytnou součástí jejich pracovního dne. Formule 1 se počátkem 90. let měnila. Auta byla spolehlivější a bylo možné s nimi na plný výkon absolvovat celý závod. Kdo nebyl dobře fyzicky připraven, nemohl této výhody plně využít.
Když jednou zavítali společně oba jezdci do fitnessu, vyšlo najevo, že Michael Schumacher je ve všech cvicích úspěšnější než jeho starší britský kolega: "Psychický duel se mezi námi rozběhl naplno. Naštěstí jsem byl ve formuli 1 už dost dlouho na to, aby mě to nevyvedlo z rovnováhy," vzpomíná Martin Brundle. Na jedné straně fyzická převaha mladého Němce, na druhé straně vyzrálost protřelého Brita. Schumacher se ještě nedokázal zcela vyrovnat s chybějící zkušeností a neuměl tak precizně nastavit auto. Hůře také startoval, takže se Brundle přes něj snadno dostával v úvodních metrech závodu. "To mu tehdy dělalo viditelné problémy." V závodě ale německý pilot dokázal velmi rychle najít hranice možností svého auta. Při průjezdu zatáčkami byl vždy o něco rychlejší: "Musel jsem uznat, že když jsem chtěl projet stejným místem rychlostí jako on, vylétl jsem z dráhy. On měl schopnost udržet auto v každé zatáčce v takovém tempu, jakého jsme my ostatní nebyli schopni," vysvětluje Martin Brundle, v čem byla síla jeho týmového kolegy.
Rubens Barrichello
Rubens Barrichello dělal Michaelu Schumacherovi parťáka v letech 2000 až 2005. Podle tvrzení Brazilce nebyl nikdy opravdový důvod k tomu, aby mezi nimi vzniklo hlubší přátelství. Když Barrichello odešel k Hondě, kontakty se zcela přetrhaly. Že se u Ferrari necítil příliš svobodně, ovšem nebylo vinou Michaela Schumachera. Sezóny 2000 až 2004 se pokaždé vyvíjely podle not budoucího mistra a pozice týmové dvojky připadla Rubensu Barrichellovi jaksi automaticky.
Felipe Massa
Dalším Brazilcem po boku Michaela Schumachera byl v posledním roce jezdecké kariéry sedminásobného mistra Felipe Massa. Zde o jednoznačném vymezení pojmu týmové jedničky a dvojky nebylo nutné vůbec pochybovat. Felipe Massa vyjadřuje hlubokou úctu ke zkušenějšímu týmovému kolegovi ještě dnes: "Byl géniem závodní dráhy. V mých očích je nejkomplexnějším jezdcem. Prostě neměl slabé stránky. Schumacher soustředil v jedné osobě to nejlepší, čím disponují ostatní jen po částech."
Pokud by se chtěl Felipe Massa od Michaela Schumachera něco naučit, pak by to měla být jeho schopnost čtení a analýzy situací, které se pak ukazují jako rozhodující pro konečný vývoj závodu: "To jsou momenty, v nichž se odlišoval od ostatních jezdců." A ještě jednou věcí uchvátil Michael Schumacher mladého Brazilce. Na trati a oficiálních akcích se choval jako profesionál a superstar, v soukromí ovšem podle něj zůstával normálním, obyčejným člověkem.
zdroj formule1.cz

Kariéra Schumiho

12. listopadu 2006 v 13:58 | Pan BLB |  články
zdroj formule.cz
PŘEHLED KARIÉRY:
2006F1: Scuderia Ferrari Marlboro
2005F1: Scuderia Ferrari Marlboro (body:62, vítězství:1, pódium:5, pole position:1, nejrychlejších kol:3)
2004F1: Scuderia Ferrari Marlboro, Mistr světa (body:148, vítězství:13, pódium:15, pole position:5, nejrychlejších kol:10)
2003F1: Scuderia Ferrari Marlboro, Mistr světa (body:93, vítězství:6, pódium:8, pole position:5, nejrychlejších kol:5)
2002F1: Scuderia Ferrari Marlboro, Mistr světa (body:144, vítězství:11, pódium:17, pole position:7, nejrychlejších kol:7)
2001F1: Scuderia Ferrari Marlboro, Mistr světa (body:123, vítězství: 9, pódium:14, pole position:11, nejrychlejších kol:3)
2000F1: Scuderia Ferrari Marlboro, Mistr světa (body:109, vítězství: 9, pódium:12, pole position:9, nejrychlejších kol:2)
1999F1: Scuderia Ferrari Marlboro, 5.místo (body:44, vítězství:2, pódium:6, pole position:3, nejrychlejší kolo:5) - nestartoval v sedmi závodech (zlomená noha)
1998F1: Scuderia Ferrari Marlboro, 2.místo (body:86, vítězství:6, pódium:11, pole position:3, nejrychlejší kolo:6)
1997F1: Scuderia Ferrari Marlboro, vyloučen (body:78, vítězství:5, pódium:8, pole position:3, nejrychlejší kolo:3)
1996F1: Scuderia Ferrari, 3.místo (body:59, vítězství:3, pódium:8, pole position:4, nejrychlejší kolo:2)
1995F1: Benetton-Renault, Mistr světa (body:102, vítězství:9, pódium:11, pole position:4, nejrychlejší kolo:8)
1994F1: Benetton-Ford, Mistr světa (body:92, vítězství:8, pódium:10, pole position:6, nejrychlejší kolo:8)
1993F1: Benetton Ford, 4.místo (body:52, vítězství:1, pódium:9, nejrychlejší kolo:5)
1992F1: Benetton Ford, 3.místo (body:53, vítězství:1, pódium:8, nejrychlejší kolo:2)
1991F1: Jordan-Ford/Benetton-Ford, 12.místo, 6 závodů (body:4); WSPC/Sauber-Mercedes; DTM od závodu na Norisringu
1990Německý šampionát F3, 1.místo; F3-GP Fuji, 1.místo; WSPC/Sauber-Mercedes, 5.místo (1. vítězství)
1989Německý šampionát F3, 3.místo
1988Formula König, 1.místo; Formule Ford (Mistrovství Evropy), 2.místo; Formule Ford (Mistrovství Německa), 4.místo
1987Evropský a německý šampionát motokár, 1.místo
1986Evropský a německý šampionát motokár, 3.místo
1985Německé juniorské mistovství motokár, vítěz; Mistrovství světa motokár
1984Německé juniorské mistovství motokár, vítěz
Starty: 230
Body: 1248
Vítězství: 84
Pole positions: 64
Stupně vítězů: 142
Nejrychlejší kola: 69
První řada: 106
začátek sezony 2006

Náš další web 2

6. listopadu 2006 v 17:49 | Pan BLB |  přátelské weby
Není to o f1 ale to je smíchaný web.odkaz: www.cukrvata.blog.cz


Rozhovor s M.Schumacherem z Hospodářských novin

3. listopadu 2006 v 13:14 | Pan BLB |  články
Michael Schumacher: Strach není to správné slovo
Velkou cenou Brazílie ukončil v neděli nejúspěšnější pilot formule 1 všech dob Michael Schumacher svou závodnickou kariéru. V rozhovoru poskytnutém ještě v plné přípravě na závody hovořil o své ctižádosti, stárnutí a o tom, kdy je čas skončit
Bottom of Form 1
Silnice se líně vine vzhůru do Provence, skrz vonící borovice a pinie. Je časně ráno. Cyklisté se sunou do kopce, cikády cvrlikají, z vrcholů vypadají vesnice v údolí jako prastaré traťové hlídky. Ticho. Jen kdyby tady nebyl ten divný zvuk, který trhá ospalou náladu. Docela krátce. Jako by vám kolem ucha proletěl nějaký hmyz. Na soukromé trati poblíž Marseille testuje Ferrari pneumatiky.
Závodní trať leží na lehké vyvýšenině za zamknutou branou. Všude zátarasy. Security. Zaparkovat auto, vytáhnout průkazy. Umělé jezírko po levici, rododendrony vpravo, nekonečný nájezd, pak najednou tábořiště pilotů. Michael Schumacher a jeho týmový kolega Felipe Massa testují už od časného rána. Stěny boxu jsou obložené červeně lakovanými plechy. Vedle, v prostoru odděleném skleněnou stěnou, stojí třicet, snad čtyřicet monitorů. Ukazují hodnoty auta, křivky ne nepodobné těm, jaké kreslí elektrokardiograf. Je to vlastně jakýsi operační sál stáje Ferrari. Schumacherův monopost musí být důkladně otestovaný do 11.00.

Pane Schumachere, právě trénujete na jednu z nejrychlejších závodních tratí vůbec, na které lze dosáhnout rychlost skoro 370 kilometrů. Máte při závodech u sebe nějaký talisman?
Ano. Manželka mi dala před lety velice hezký zlatý amulet. Jsou na něm její iniciály a iniciály našich dětí.

Když se na závody díváte v televizi, tak to vypadá, že předjíždění snad ani není možné. Není to paradoxní? Automobilové závody, během kterých se nedá předjíždět?
Jistě, rádi bychom předjížděli častěji. Vezměte si příklad Alonsa letos v Imole. Byl mnohem rychlejší než pilot vozu před ním, a přesto ho nemohl předjet. Ano, je to frustrující. Musí se pak sázet více na taktiku. Jak zatížíme auto při tankování, jak často zajedete do boxu a tak dále. Pro předjetí potřebujete v ideálním případě pomalou zatáčku, dlouhou rovinku a opět pomalou zatáčku. V případě nových tratí se na takové uspořádání už dbá.

Fandil jste automobilovým závodům předtím, než jste sám začal jezdit formuli 1?
Ne. To vůbec ne. V roce 1989 nebo v devadesátém jsem měl vstupenky na Hockenheimring. Po chvilce jsem zjistil, že nestačím závody sledovat, netušil jsem, kdo je na kterém místě. A pak, pro mne to tam bylo moc hlučné. Takže jsem se zvedl a odešel. Náš otec s námi na závody nikdy nechodil. A byl také prvním, kdo nám řekl: "Nechte toho," když se nám nevedlo ani na motokárách.

Není tomu tak, že vás skepse a odpor spíše podněcují? Když jste poté, co jste získal druhý titul mistra světa, přešel k Ferrari, jezdily jeho vozy na konci závodního pole.
V tom jsem vcelku neutrální, moc se nezajímám o to, co si myslí jiní lidé. Mám vlastní představy. Nikdy jsem neplánoval, že se dostanu do formule 1. Už proto ne, že jsme na to doma prostě neměli potřebné drobné. Nikdy jsem nic mimořádného ani nečekal, takže jsem si nemusel vyčítat, když se mi něco nepovedlo.

Tvrdíte, že vám je tlak z očekávání cizí?
Při svém vůbec prvním testu pro formuli 1 v Silverstone, tehdy pro Jordana, to jsem si samozřejmě musel dokázat, zda jsem či nejsem dost dobrý pro účast v závodu.

Tehdy jste byl mistrem Německa ve formuli 3. Pilot Jordanovy stáje Bertrand Gachot tehdy v hádce postříkal taxikáře slzným plynem a dostal za to osmnáct měsíců nepodmíněně. Váš manažer Filli Weber a váš tehdejší zaměstnavatel, šéf závodního týmu Mercedes, se okamžitě spojili s Jordanem a navrhli vás jako náhradníka.
Ale Eddie Jordan si tehdy vůbec nebyl jistý, zda se pro formuli 1 hodím. Takže jsem mu musel dokázat, že schopný jsem.

Nemáte pocit, že s přibývajícími roky se na vás sezóna podepisuje stále více?
Takový pocit jsem měl spíše na začátku. Nejsem z těch, kdo by se dobře cítili, když jsou pořád obklopeni spoustou lidí. A pak, jsou tady ty vedlejší aktivity spojené se závody. To mne stresuje. Po prvních letech ve formuli 1 jsem si myslel, že to dlouho nevydržím. A když se nám narodila první dcera, tak jsem dal ultimatum. Buď budu mít na sebe více času, nebo toho brzo nechám. No - a více času pro sebe, tedy pro rodinu, jsem dostal.

Ve svých 37 letech jste nejstarším pilotem formule 1. Váš otec kdysi řekl, že až se na scéně objeví jezdec, který bude tak dobrý, že vás donutí k překračování vlastních limitů, pak byste měl skončit. Je to rada hodná následování?
Jistě, ale taková situace ještě naštěstí nenastala.

Po úrazu v roce 1999 jste měl tříměsíční přestávku. "Bylo to peklo," poznamenal jste k tomu. Nemáte strach z toho, co přijde po definitivním konci kariéry?
Ne. Bývám často doma, častěji než normální dělník. A to celé dny, nejen ráno a večer.

Podle čeho poznáte, že stárnete?
Potřebuji více krémů.

A při závodění?
Někdy jsou chvilky, kdy si stáří všimnete, a jiné, jako jeden moment ve Francii...

Ano, tehdy jste závod vyhrál. Dovolila by vám vaše hrdost odstoupit s porážkou?
Určitě se nerozhoduji podle toho, zda jsem či nejsem mistr. Tady jde o jiné věci.

Často se zmiňujete o tom, že vám neprávem předhazují neférové jednání během závodů. Naposledy v Monte Carlu, když jste zůstal během kvalifikace stát na trati. Tím jste způsobil, že vedoucí Fernando Alonso nezajel nejrychlejší kolo. Za trest vás pak postavili až na konec startovního roštu. Jsou vinni vždycky ti druzí?
Ne, často to netvrdím. Tvrdím to jen, když jsem na to tázán. Když udělám něco nesprávného, tak se za to omluvím. To si může ověřit každý, kdo o to stojí. Zda dělám či nedělám něco špatně, to mohu posoudit jen já sám. Ale snad je to tím, že jsem pro mnohé až příliš úspěšný. Jinak mi opravdu přiřkli něco, za co jsem nemohl. Například ve Spa 1998, když jsem v dešti najel do auta Davida Coultharda. On se zachoval špatně - a za to se omluvil. A přesto mi to pořád vyčítají.

Po té příhodě v Monte Carlu začal sběr podpisů pod žádost o vaše vyloučení ze sdružení pilotů GPDA. Netíží vás to?
Ne. Víte, já jsem už v tom celém dost dlouho. Mám kolegy, se kterými nevycházím právě dobře. A ti pak využijí momentu, kdy si myslí, že jsem slabý v kramflecích. Netuším, kolik podpisů sebrali. Slyšel jsem, že jich moc není. Ono také nešlo o akci GPDA. Jen se to tak snažili prodat.

K vaším talentům patří neuvěřitelný cit pro závodní auto. Je tomu tak, že dokážete rozpoznat každou, byť sebemenší odchylku prostřednictvím zadku usazeného v sedačce formule, obdobně, jako dokáže mistrovský klavírista rozpoznat sluchem každou změnu v tónu?
Ne náhodou se mluví o "zadkometru"! Já vyciťuji chování auta od zadku až po ramena. Mám výhodu, že můj tep je o 40 až 50 úderů nižší než mých týmových kolegů. Jsem prostě klidnější a dokáži se lépe soustředit.

V animovaném filmu Auta hrají hlavní role závodní vozy. Na konci filmu se objevíte i vy - a jednoho z mechaniků trefí z vší té úcty vůči vám málem šlak. Ve Spojených státech byl tento film kritizovaný, že oslavuje auta, ačkoli se klima otepluje. Rozumíte tomu?
Ne. Určitě to není poselství filmu. Nedávno jsem se na něj díval se svou rodinou - a moc jsme si ho užili.
-

Michael Schumacher (*1969)
Nejúspěšnější pilot formule 1 všech dob. Začínal na motokárách (byl juniorským mistrem Německa), závod formule 1 jel poprvé v roce 1991. O rok později vyhrál první Velkou cenu a další dva roky nato se stal poprvé mistrem světa. Tím byl celkem sedmkrát. Vyhrál 91 Velkých cen a získal v nich 1369 bodů, což je vůbec nejvíc.

Snímky / ČTK: Na startu v Montrealu. Michael Schumacher těsně před zahájením Velké ceny Kanady loni v červnu; Vítězné gesto. Tohle předvedl letos v dubnu po vítězství na Velké ceně San Marina. Celkem vyhrál 91 Velkých cen; Poslední úpravy masky v Šanghaji. Po závodě v Číně na konci září Schumacher stále udržoval naději na zisk osmého titulu mistra světa.