Slabá chvilka v Rascasse

2. dubna 2007 v 16:54 | Pan BLB |  články
Slabá chvilka v Rascasse
Opět jednou Michael Schumacher a Ferrari vyvolali rozruch v paddocku, opět je jednou nejúspěšnější jezdec v historii Formule 1 veřejně hanoben. Jak k tomuto došlo? Adam Cooper z Autosportu se vrátil z paddocku Monte Carla s náhledem do podstaty věci a analýzou (zatím) největšího skandálu letošní sezóny...
Sledoval jsem kvalifikaci v Monaku jako obvykle ze Swimming Pool. Nejenomže je to skvělý kousek okruhu, na kterém je možné koukat na auta jezdící na totálním limitu, ale obrovská televizní obrazovka naproti umožňuje pozorovat dění na trati. Všichni jsme věděli, že to bude senzační událost, ale nikdo doopravdy nečekal ten závěr.
Poté, co jsem viděl Michaela Schumachera přejíždět obrubníky na výjezdu, zachytil jsem jeho krátký okamžik v Rascasse na obrazovce. V tu chvíli jsem neměl k dispozici slušný náhled, ale dokonce i bez výhody opakovaných studií jsem byl ohromen. A hlavně jsem byl rozzloben. Byli jsme okradeni o férový závěr něčeho, co by mělo být velkolepým sportovním soubojem - bitvou o pole position v Monaku.
Zamumlal jsem si pro sebe pár hrubších výrazů a zamířil jsem přímo do boxové uličky se zvědavostí, jaká bude reakce. Skutečně jsem viděl to, co si myslím, že jsem viděl? Budou chtít lidé z ostatních týmů navrhnout, že toto malé nesportovní chování by se mělo vyšetřit?
Nemusel jsem se bát, nebyl jsem jediný. První člověk, na kterého jsem narazil, byl šéf Renaultu Flavio Briatore a byl rozzuřen. A kdokoli jiný, kdo kolem prošel, řekl to samé - Ferrari nebo přinejmenším Michael si z náš všech dělá kašpárky, nebo Sněhurku a sedm trpaslíků, jak se vyjádřil Flavio. Něco se muselo udělat.
Než se situace začala opravdu vyostřovat, technický ředitel Ferrari Ross Brawn - který vypadal mírně zaskočen - měl na práci vysvětlování toho, co se přihodilo.
"Ztratil v levotočivé zatáčce kontrolu nad vozem", řekl Brit. "Zablokoval brzdy a ztratil ideální stopu a ztratil v té zatáčce kontrolu. Ještě s ním musíme promluvit a zjistit, co se přesně stalo. V rádiu jsme vyslechli spoustu nadávek. Nedělali bychom záměrně takové věci. Michael zajel čistě velmi dobré kolo a byl v dalším kole s malým množstvím paliva, takže to nebylo úmyslné jednání."
Nebylo nutné, aby si Renault nebo kterýkoli jiný tým stěžoval u komisařů FIA. Již si povšimli této "podivné" příhody a zahájili vyšetřování, které neskončilo, dokud nebyl ve 22:22 hod. sepsán a podepsán finální rozsudek.
Závody GP2 a Porsche, které po kvalifikaci následovaly a zaměstnaly pozornost některých klíčových úředníků měly na svědomí pouze část tohoto zpoždění. Zbytek odůvodňuje to, že to bylo rozhodnutí s velikým dopadem a chtěli ho udělat správně.
Není překvapením, že se média okamžitě sjela do města. Michael byl v nedělních britských novinách označen za podvodníka a podobnou nálepku měl po celém světě. Po tom všem nebyl důvod to přibrzdit a předat vyvážený pohled. Byl shledán vinným a komisaři ve svém prohlášení vyjádřili svůj náhled celkem jasně.
Takže co se doopravdy stalo?
Je snadné naletět na konspirační teorie a vnuknout myšlenku, že konání Schumachera bylo výtvorem Ferrari, dokonce možná ještě před víkendem. Po paddocku koloval vtip, že Felipe Massa poněkud popletl zprávu "vybourej se v posledním kole" a udělal to ve svém prvním! Ale když se na to podívám shovívavě, jsem připraven uvěřit, že nic skutečně tak očividného jako vyvolání žluté vlajky nebylo opravdu probíráno v táboře Ferrari opravdu probíráno.
Když se to vezme, bylo docela šikovné, že Schumacher byl prvním klíčovým hráčem, který vyjel na trať ve svém poslední kole a to mu přinejmenším dalo možnost udělat to, co udělal. Samozřejmě, kdyby zajel bezchybné kolo, neměl by žádný důvod nikoho brzdit. Dokončil by ho, zlepšil by čas na pole position, který již měl a pak jen doufal, že Alonso ani kdokoli další nepojede rychleji.
Ačkoli byl první sektor dobrý, druhý nebyl a Michael to věděl. Nemuselo se mu to říkat do vysílačky, protože má informace o časech na obrazovce svého volantu a instinktivně musel vědět, kde jel špatně. Musel také vědět, že v poslední třetině kola není naděje na vylepšení jeho dosavadního nejlepšího času nijak velká.
Přesto pokračoval na plnou rychlostí. Na to má samozřejmě plné právo a stále mohl nasadit čas, ať už pomalejší než to, které zajel předtím, nebo ne. Přesto to byl klíčový důkaz, který komisaři uvádějí ve svém prohlášení.
Co komisaři nemohli udělat, bylo podívat se Michaelovi do hlavy, aby se přesvědčili, co se pak přihodilo. Ale mohli se opřít o pevný, hmatatelný důkaz z telemetrie. Najít evidentní důkaz bylo absolutně prvořadé a stalo se jím brzdění, které použil při nájezdu do Rascasse.
Nejzřejmějším závěrem je to, že v nájezdu do zatáčky se docela vědomě pokoušel něco udělat - roztočit auto nebo jet rovně v obláčku kouře od pneumatik - což by mohlo vytvořit na trati překážku a vyvolat vyvěšení žluté vlajky, čímž by komukoli za sebou zabránil dobře projet tento sektor. Zhatily skutečně elektronické systémy, které obvykle fungují tak perfektně, aby udržely Ferrari přilepené k vozovce, jeho 'záškodnický' pokus? To je jedno hledisko.
Ferrari by argumentovalo tím, že tam najížděl na limitu a v zoufalé snaze najít ztracené zlomky vteřiny dupnul na brzdy o něco více než normálně a to vedlo k jeho ztrátě kontroly na vozem.
Někde mezi tím leží další scénář, který pokud mám být úpřimný, je mnohem více pravděpodobný. Zklamán svou dřívější chybou si byl až příliš vědom toho, že ostatní jsou za ním a mají možnost zajet lépe (ačkoli prohlásil, že z rádia nedostal podrobné zprávy o svých soupeřích), v nějakém spontánním, instinktivním reflexu udělal to, co udělal.
Jak někdo řekl, byla to 'Michaelova chvilka', něco, co jsme viděli v minulosti, když byl pod extrémním tlakem. Adelaide '94? Jerez '97? V průběhu víkendu bylo připomenuto a vyneseno na denní světlo mnoho dalších méně slavných incidentů a takových příležitostí, u kterých bychom mohli říct, že neudělal tolik, kolik mohl, aby odstranil vůz, poškozený hned v první zatáčce, stranou z cesty. Červená vlajka, pamatujete? Zafungovalo to jednou na Hockenheimu, nefungovalo to v Rakousku, kde nakonec opustil vůz až poté, co viděl vyjíždět Safety car.
Mnohem promyšlenější to bylo v Silverstone, kdy jak Schumacher, tak jeho týmový kolega Rubens Barrichello, měli 'nahrané' hodiny v první kvalifikaci, takže byli na konci seznamu časů a tím vyrazili do druhé části kvalifikace brzy a vyhnuli se tak očekávanému dešti. V tu dobu nebyl od týmu žádný náznak toho, že tyto chyby byly něco jiného než opravdové. Pravda vyplula na povrch později...
Začátečnická chyba?
Pro to, co se přihodilo poté, co v Rascasse 'ztratil kontrolu', není logické vysvětlení, bez ohledu na to, zda počáteční zablokování bylo skutečnou chybou úsudku nebo čímkoli jiným. Byly to ty podivné pohyby volantem, které ho vedly k zastavení vedle bariéry a zejména následné zhasnutí motoru. Kdokoli v paddocku s jakýmikoli skutečnými znalostmi o tomto sportu věděl, že jeho pohyby při řízení nebyly jednoduše logické v rychlosti, jakou vůz měl.
Teď se tady bavíme o pravděpodobně největším jezdci všech dob. Viděl jsem Schumachera v hodinách v Benettonu z rovinky v Argentině za hustého lijáku, jak nabral správný směr a pokračoval, přičemž sotva přišel o rychlost. V tuctech dalších případů dostal auta z nemožných úhlů. Na mokru, na trávě, dokonce i na štěrku našel přilnavost, kterou jiní najít nemohli. A v neděli zajel úžasný závod, přímo na limitu po 78 kol.
Neřeknu bez chyb, protože to je to podstatné.l Když jezdíte na jeho úrovni, děláte 'chyby' neustále, poněvadž jste téměř pořád na úplné hranici přilnavosti nebo na okraji blokování brzd. Pravděpodobně měl tucty takových okamžiků i v neděli, ale vypořádal se s nimi a z vnějšku jsme si neuvědomovali, jak blízko je potenciální katastrofě.
Takže jak vysvětlit, že tento nadaný člověk se oddával něčemu, co později jeden z komisařů popsal jako 'nějaké absolutně nepotřebné a patetické protiřízení... dokud nebyla žádná šance projet zatáčkou normálně'?
V neděli večer jsem toto podotkl před Jeanem Todtem, ale nezdálo se, že vidí to, kam mířím - pouze se mi podíval do očí a připomněl mi, že v Austrálii udělal Schumacher opravdovou chybu a zaplatil za to svou cenu.
Kdokoli, kdo má přetrvávajíci pochybnosti o tom, co dělal následně po zablokování, by to měl zvážit tímto způsobem: Představte si, že by měl stejný okamžik v 78 kole závodu, nebo vlastně v kterémkoli ze sedmdesátisedmi dalších. Viděli bychom takový chabý postup směrem do bariér a pak vůbec žádný pokus o to dostat vůz z cesty a jet dál? Posuďte sami.
Nemusíte být Einstein, abyste si uvědomili, že zařazení zpátečky na několik metrů by mu vytvořilio prostor pro projetí zatáčkou. Eventuálně byl přímo za ním velký prostor v Armco bariéře, kde by se dalo zaparkovat několik aut. Kdyby skutečně chtěl, během několik vteřin mohl použít zpátečku, nasměrovat se do toho místa a trať byla volná. Svět by řekl, jaké to bylo velkorysé gesto, uvolnit takto ostatním cestu.
Mluvíme tu o člověku, který ví, kde jsou na tratích po celém světě místa v únikových zónách a tolikrát ukázal, jak si je vědom svého okolí. Jeho záminkou pro nezařazení zpátečky byly pochopitelně obavy ohledně provozu.
Další otázkou je, kdy jste naposled viděli u Michaela Schumachera chcípnout motor, v jakékoli situaci? To se jednoduše nestává. Komisaři stanovili, že motor se vypnul, protože to Schumacher chtěl a to je vidět z telemetrie, ale nejvíce odsuzující je kamera v kokpitu.
Dokud motor běžel, tak měl stále šanci se odklidit, ale rozhodl se to neudělat. A když běžel, motor, který měl v neděli zvládnout 78 kol, se celkem slušně ohříval a on se v jistém okamžiku rozhodl, že je čas věci trochu zchladit.
Presumpce neviny
Po závodě jsem slyšel z první ruky výpověď dvou z klíčových postav. Michael Schumacher se zúčastnil nepřipravené tiskové konference v boxové uličce, a později promluvil Jean Todt k naší malé skupince v motorhomu Ferrari.
Schumacher mluvil dlouze s vědomím, že by bylo lepší sebe ospravedlnit než se schovávat či dávat zbrklé odpovědi. Svým způsobem byl celkem působivý.
"Bylo docela zklamáním muset jít a nebýt schopen s tím cokoli udělat," řekl. "Ačkoli byla spousta důkazů a dokázali jsme poskytnout velmi důležité informace, které nebylo možné vidět zvenku. Ale nicméně, v určitých chvílích jsou určité situace předem odsouzené a to je to, kde se nacházíte. Musíte za to zaplatit. My jsme za to zaplatili, vypořádali jsme se s tím stylově, závodili jsme tak tvrdě, jak jsme mohli a získali jsme nějaké body. Teď je důležité začít se dívat dopředu."
Neměl čas na připomínky, že 'každý' sdílí stejný názor na to, co se přihodilo.
"Když řeknete každý, tak každý, s kým chcete mluvit, nebo komu chcete naslouchat," řekl Němec. "Protože ostatní jsou buď s námi a nemluví, protože nevidí žádný důvod cokoli říci. Jiní ano. To, jak jsem řekl, tvoří předem odhadnutý obraz. Máte své nepřátele, znáte své nepřátele. Ale myslím, že je důležitější vědět, že vím, co se stalo, co se doopravdy stalo. Nevidím důvod podrobně to vysvětlovat. Spousta lidí věří tomu, čemu chce věřit. Můžete jim dát jakýkoli důkaz a opravdu to nezmění, protože to je to, čemu oni chtějí věřit. Takže se více zajímáte o lidi, kteří vám věří a nepotřebují mít toto vysvětlení, protože věří kým nebo čím jste. Ale tak to je. Myslím tím, že svět se nezastaví, musíte pokračovat a způsob jak pokračovat je ten, že zbývá jedenáct závodů."
Todt přiznal, že nečekal takovou smršť protestů, které tým zachvátily: "Ano, musím říct, že jsem byl překvapen. Ale víte, jsme ve světě, kde lidé velmi snadno dramatizují. Z mé strany se snažím nedramatizovat a přesně pochopit, co se děje. Řekněme, že Michael udělal v minulosti nějaké chyby, uznal, že udělal některé chyby. Ale neznám žádného jezdce, natož mistra světa, kdo může říct, že se nikdy nedopustil chyby. Včera udělal Michael chybu jako jezdec, ale nebylo to něco nečestného nebo křivého vzhledem k jeho soupeřům. Bude to debata o ničem. Každý si může udělat vlastní názor. Vím, že většina lidí kolem říkala, že to Michael udělal schválně. Cítím, že když čelíte obvinění nebo soudu, existuje něco jako presumpce neviny. A nikdo nemohl opravdu prokázat, a my jsme se snažili to prokázat s informacemi, které máme, s daty z telemetrie které máme, že to byla jezdecká chyba. Nebylo to bráno v úvahu."
Loajální přístup
Musíte Todtovi připočítat k dobru, že stojí za svým člověkem, a to samé platí o Brawnovi. Ostatně ho znají mnohem lépe než my, jako jezdce i jako lidskou bytost a prožili společně hodně těžkých chvil. Bezpochyby byly v minulosti okamžiky, kdy svět napadal Schumachera po nějaké nehodě, a pouze lidi od Ferrari věděli s jistotou, že byl opravdu naprosto bez viny.
Ale tentokrát si myslím, že je Michael skutečně do toho zatáhl, nechal je bránit neobhajitelné. A toto pravděpodobně opravdu nebylo fér. Mohu pouze domýšlet, že Michael měl slabou chvilku, která byla tak extrémní, že dokonce on sám tomu později nemohl docela uvěřit. Nebyl schopen to plně vysvětlit a ospravedlnit to před Rossem a Jeanem?
Mohl vystoupit a říct 'Sakra, udělal jsem co jsem udělal ze zklamání, protože jsem zmařil svoje kolo. Okamžitě jsem si uvědomil, že to bylo pěkně hloupé a upřímně toho nyní lituji.' Ale přiznat to by mu mohlo přinést dokonce více problémů než které se vlastně na něho snesly. V tomto případě, jak by mohli jeho šéfové udělat cokoli jiného než ho bránit? Jak se zdá polika - držet se vyprávění a doufat, že problém zmizí.
V neděli jsem se zeptal šéfa týmu, jehož vlastní jezdec byl zatažen do loňské sporné situace v Monaku, co by udělal. Sdělení bylo jasné - nemůžete přehlížet takové jednání a klíčové pro jezdce je být přímý k týmu, omluvit se za zvorání věcí. Vyrovnat se s okolním světem byl další problém.
Zdá se,že jak Schumacher tak Todt v tom vidí spiknutí nepřátel v paddocku - ty, kteří na to měli jasný názor. Todt také učinil výpad vůči komisařům v oficiálním týmovém prohlášení.
Všeobecný přístup byl poněkud výstražný a nezdvořilý. Nemohl jsem najít v paddocku nikoho, kdo by měl alespoň minimální pochybnosti o tom, jak to bylo. Někteří se snažili to vidět z té kladné stránky - nemohli doopravdy uvěřit, že takový významný pilot to udělal - ale museli připustit, že to, co viděli na vlastní oči znamenalo, že měli potíže s ospravedlněním jejich pohledu
Často se říká, že byste měli být souzeni podle sobě rovných a pokud to byl tento případ, Michael by pravděpodobně raději čelil doživotnímu trestu než-li odsunu na konec startovního roštu. Většina špičkových jezdců odmítla zabíhat do detailů - nemohli být obtěžováni jejich citacemi - ale docela jasně dali najevo, co si myslí. Samozřejmě se ozývalo mumlání o oficiální odezvu od GPDA [Grand Prix Drivers Association, pozn. red.]. Jejich setkání v Silverstone bude zajímavé.
Podstatné je, že tito hoši byli mnohem více než kdokoli jiný kompetentní posoudit, co se vlastně dělo v kokpitu, jak se Schumacherovo auto doplazilo k bariérám. Pedro de la Rosa se netajil svými pocity. Michael byl v jeho očích superstar a teď je 'nikdo'.
Byl trest přiměřený prohřešku?
Ohledně přísnosti penalizace bylo hodně učiněno ze strany Ferrari, ale jednoduše odráží názor, který komisaři vyjádřili. Mějte na paměti, že Giancarlo Fisichella šel z páté pozice na desátou (která se potom proměnila v devátou) za blokování jednoho auta, jmenovitě Davida Coultharda. Jeho počin byl možná neohrabaný, ale určitě ne úmyslný.
Alonso byl vůbec jediným jezdcem, jehož pozice na roštu byla Schumacherem ovlivněna, takže trest musel být přísný a musel posloužit jako zastrašující prostředek, nejenom pro zbývajících 21 pilotů, ale pro všechny ty kluky v GP2, F3, Formuli Renault a pro kohokoli po celém světě, kdo usiluje o to soutěžit na nejvyšší úrovni. Jestliže obejdete pravidla, budete dopadeni - tak zní vzkaz.
Bylo také důležité, že FIA našla způsob jak ho potrestat za porušení pravidel bez možnosti odvolání, takže trest byl konečný a nemohl být změněn, k velké nelibosti Ferrari.
"Když jste před soudem, neznamená to, že jejich názor je vždycky správný," řekl Todt. "Na konci dne, pokud chcete hlouběji zjistit, čím je Michael, kdo je Michael, co dělá v F1, pro F1, mimo F1, je na lidech, aby to posoudili. Osobně mám tu výhodu, že ho znám velice dobře. Respektuji ho, obdivuji ho a myslím, že je jednou z nejlepších osobností, jaké jsem kdy potkal. Ale znovu, nemůžeme lidem zabránit si myslet si co chtějí."
Smutnou věcí je, že dokonce lidé, kteří předtím nebyli fanoušky Schumachera byli potěšeni tím, že je letos zpět ve hře. Ne každý ho chce nutně vidět jak získá osmý titul, ale většina by pravděpodobně byla spokojena, kdyby vyhrál několik závodů a udržet Alonsa na špičkách až do října. Ve velké míře dokonce jeho nepřátelé mu odpustili jeho netaktní zachování se v minulosti, jelikož v posledních letech jich bylo relativně málo na to, aby vznikala vážná kritika. Jeho celkový přínost pro sport daleko převážil dřívější spory.
Nyní se situace možná změnila. Dokonce i když bude závodit v roce 2007, nezbývá mu mnoho let, aby smazal z paměti slabou chvilku v Rascasse.
Zdroj: formule-1.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama